Pokud se alespoň občas pohybujete v pivním světě, odpověď na tuto otázku, jste pravděpodobně už párkrát slyšeli. Pojďme si ale říct všechno hezky od začátku - dozvíte se spoustu zajímavostí a i ti, kdo o IPA nevěděli skoro nic se na konci tohoto článku budou moci považovat za odborníky přes “aj pí ej” neboli IPA.
Co znamená zkratka IPA a odkud se vzala?
Stejně jako zkratka BBQ zlidověla i zkratka IPA a rychle se tak stala nepostradatelným slovíčkem v hantýrce zkušeného hospodského floutka. IPA - celým svým jménem India Pale Ale - je samostatný pivní styl, který se postupně vyvinul z piv typu Pale Ale v Anglii. Název piva nás automaticky přivádí k myšlence, že pivo pochází z Indie. To ovšem není pravda. Označení India poukazuje na to, že pivo vzniklo během období britské kolonizace Indie a bylo z Anglie exportováno do Indie pro potěšení střední a vyšší třídy Evropanů žijících v této bývalé kolonii. Pale v překladu znamená světlé, jelikož se jedná o světlé pivo, a ale [čti ejl] je obecně označení svrchně kvašeného piva. Dnešní IPA, tak jak ji známe, se ale výrazně liší od té, která strávila několik měsíců v dubovém sudu na cestách přes indický oceán.
Silné, hořké a navoněné
Originální britská IPA byla o poznání slabší a lehčí než ta současná. Dnes se totiž často setkáváme s americkou verzí IPA, jejíž podobu získal tento pivní styl přibližně ve 20. letech 20. století v USA. Britský recept se Američané rozhodli okořenit pořádnou dávkou alkoholu a místního aromatického chmele. Proto nejčastější charakteristika, kterou dnes slýcháme o pivu typu IPA, je silné, hořké a navoněné pivo. Jeho půvab však spočívá především v rozmanitosti chutí a vůní, které může nabídnout. Styl IPA se postupně vyvinul do dalších podkategorií jako jsou New England IPA, Double Dry Hopped IPA, Session IPA, American IPA a další.
Kvasinky jsou základ
Pamatujte, že každá IPA je pale ale, ale ne každý pale ale je IPA. IPA se jako samostatný pivní styl vyvinul z pivní kategorie pale ale. Základ mají piva typu pale ale vždy stejný - svrchní kvašení za pomoci speciálních svrchních kvasinek. Ty se od těch spodních liší a jsou schopné kvasit při výrazně vyšších teplotách. Přibližně 15-20 °C a někdy i výše. Kvašení při vyšších teplotách probíhá rychleji a dochází tak k produkci většího množství vedlejších kvasných produktů, jako jsou estery či fenoly. Ty mají za následek onen typický ovocný či kořeněný nádech. Jak vidíte, použití svrchního kvašeni za pomocí svrchních kvasinek je naprosto klíčové k tomu, abychom “ejlu” postavili poctivý základ. Jakým způsobem z něj ale vytvoříme tu pravou IPU? Budeme k tomu potřebovat jednu z nejskloňovanějších surovin pro výrobu piva a šetřit s ní teda rozhodně nebudeme! Uhodnete jakou?
Doneste chmel, a doneste ho hodně!
Chmel je jednou ze čtyř nepostradatelných surovin pro výrobu piva (společně s vodou, obilím a kvasinkami). Pro “ipy” je chmel něco jako koření pro steak. Není potřeba s ním nijak šetřit, ba naopak. Jsou to piva s dominantním chmelovým charakterem, a proto druh použitého chmele přímo určuje hlavní chuť a vůni, které v pivu po vyzrání nalezneme. Typické chutě a vůně tohoto pivního stylu mají ovocitý charakter a patří mezi ně např. citrusy, ananas, lesní plody, maracuja, mango, citronová tráva, ale třeba i květiny a mnoho dalších. Nejvíce rozšířenou oblastí k pěstování chmele pro tento pivní styl je území USA. Mezi další typické pěstitele patří např Austrálie, Německo, Nový Zéland nebo Anglie.
Proč ji tak milujeme?
IPA může být hořká, sladká, nakyslá i ovocná. Může být lehká a šťavnatá i těžká a intenzivní. Může vás osvěžit v horkém letním dni i zahřát v tuhé zimě. Jednoduše, vybere si každý milovník piva, bez ohledu na svou vyhraněnost. Který jiný pivní styl tohle dokáže?
Doufáme, že se vám náš článek líbil a že jsme vám pomohli udělat jednou pro vždy jasno v otázce “Co je to vlastně ta IPA?”. A teď fofrem “na jedno”.
TIP na konec: Ideální teplota servírování piva typu IPA je okolo 8-10 °C.
Na zdraví!