08/2022

Ležák - pivní styl bez definice

Srpen 2022

pro-predplatitele-2022-07-header-image

Nejprodávanější a nejkonzumovanější pivní styl na světě, který alespoň jednou za život ochutnal každý z nás. Víte ale, jak se vyrábí, jakou má historii nebo jak se dělí? Pokud si nejste jistí a máte v tom tak trochu guláš, věnujte pozornost následujícím řádkům. Na konci budete mít konečně ve všem jasno!

Opravdu se nedá definovat?

Nejen u ležáků, ale obecně u pivních stylů, jsou definice tenký led a je lepší se jim
vyhnout. Pivní styly a s nimi i technologie výroby se neustále posouvají a neexistuje žádné, jasně vymezené pravidlo, které by jim nastavilo pevné hranice, jako je to například u whisky. I přesto je takových tvrzení plný internet. Důvěřovat nemůžeme ani nekorunované královně všech definic - wikipedii. Ta mj. tvrdí, že ležák musí ležet (neboli zrát) minimálně 1 měsíc. To však nemusí být vždy pravda. Skvělý ležák lze poslat do světa i mnohem dříve. Odložme ale definice stranou a pojďme se společně podívat na něco zajímavějšího - na historii ležáků.

Z chladných alpských jeskyní až k nám domů

Výraz ležák (angl. lager) pochází z německého slova “lagern”, které znamená skladovat. Chápejme tento pojem jako “zrát”, jelikož pivo nikde neleží jen tak bezdůvodně. Většina historiků se shoduje, že první ležák vznikl kolem r. 1400 v Bavorsku. Tamní mnichové své pivo skladovali v chladných alpských jeskyních, díky čemuž vydrželo v dobré kondici i během letní sezóny. Aktuálně se začínají objevovat nové studie, které naznačují, že by ležák mohl pocházet nikoli z Německa, ale Severní Ameriky.
A když jsme u té historie, věděli jste, že vůbec první nápoj podobný pivu popíjeli obyvatelé naší planety už dávno před rokem 1400? Například Sumerové, Babyloňané i Egypťané už moc dobře věděli, jaké to je probudit se s pořádnou kocovinou. V té době ale ležáky ještě neznali, neexistovaly totiž kvasinky spodního kvašení. Ty vznikly až později kolem r. 1400 křížením kvasinek svrchních. A právě kvasinky jsou pro výrobu ležáku klíčové.

Jak se vyrábí?

Základem jsou správné kvasinky. Použít se musí ty spodního kvašení, latinsky Saccharomyces pastorianus (pro případ, že byste chtěli udělat dojem v hospodě). A proč zrovna tyto? Nejlépe kvasí při nízkých teplotách (okolo 10 °C). Díky kvašení za nižších teplot se uvolňuje více oxidu uhličitého, který má za následek větší výsledný říz a “pitelnost”, kterou jsou ležáky proslulé. Po kvašení putuje pivo do chládku. Naštěstí už sládci nemusí pořádat výpravy do alpských jeskyní. Každý pivovar má speciální chladící místnost, kde pivo dozrává v nerezových tancích. Proces zrání u ležáku trvá v rozmezí několika týdnů až několika měsíců, a to při teplotách blížících se 0 °C. O tom, kdy je pivo dostatečně uzrálé a tedy hotové, rozhodne vrchní sládek. Neexistuje na to žádná přesná rovnice. Jsou to dlouhé roky ochutnávání a zkušenost poznat, kdy nastal ten správný čas.

Dělení

Český ležák

Budeme se bavit hlavně o ležáku plzeňského typu, který je pro Česko něco jako zlatý národní poklad. Dobře známý je nejen u nás ale i po celém světě. Charakteristická je pro tento styl hlavně příjemná sladová chuť, sytě zlatá barva, střední říz, vyšší hořkost a jemné chmelové aroma. Hlavním znakem českého ležáku je jeho pitelnost (ta se dobře snoubí s typickou českou žíznivostí pivních uživatelů), ale také vysoká náročnost výroby. Díky jednoduché a čisté chuti v ležáku snadněji najdeme nejrůznější vady. Ne nadarmo se říká, že uvařit plzeňský ležák je něco jako pivní maturita.

Německý ležák

I přesto, že jsme na naši pivní scénu právem náležitě hrdí, ve srovnání s Německem jsme stále okresní přebor. Hlavně v Bavorsku je pivní scéna opravdu gigantická. O tom svědčí i Oktoberfest - největší pivní festival světa pořádaný v Mnichově. Obecně jsou německé ležáky silnější než ty české a nebojí se atakovat hranici 10 % alkoholu. Jsou hodně sladové, spíše méně hořké a většinou také tmavší (polotmavé až tmavé). Takovým pivům se pak říká Bock nebo DoppleBock.

Americké ležáky

Americký ležák se dá podobně jako u nás rozdělit do dvou kategorií: průmyslový a řemeslný. U průmyslových ležáků se často využívají náhražky - místo sladu například rýže, kukuřice či jiné obiloviny. Pivo má pak světlou barvu a oproti evropským ležákům je málo plné, chybí mu hořkost a i chuť s vůní jsou velmi slabé. Oproti tomu americký ležák z řemeslného pivovaru je sytě zlatý, má vysoký říz s výraznější sladovou chutí a komplexní hořkostí. Amerika je dobře známá svými “ejly”, ležáky však umí udělat stejně dobře.

Vídeňský ležák

Vídeňský ležák neboli Vienna lager je pojmenován po rakouském městě Vídeň a poprvé byl na trh uveden roku 1841.Tradiční receptura vídeňského ležáku se skládá pouze z vídeňského sladu a vykazuje více karamelové, chlebové chuti. Typický vídeňský ležák se rmutuje dekokčně na tři rmuty a vyznačuje se především sladovým aroma a mírnou sladovou sladkostí. Vídeňský ležák se velmi podobá do jantarova zbarvenému stylu Märzen z Mnichova v Bavorsku. Oba tyto styly, pivo Märzen a pivo Vienna Lager, byly prvními světlými ležáky na světě a spatřily světlo světa pouhý rok před českou Plzní.

Nezmeškejte žádné novinky či slevy!

Obsah balení: AxiomVoltKrušnohorPermonLitoměřiceKraft
axiom

Axiom

Prostějov / Olomoucký kraj

Člověk nikdy neví, kam ho životní cesta zavede. O tom ví moc dobře své i vrchní sládek pivovaru Axiom. Jakožto pilot skandinávských aerolinek objevil lásku k řemeslným pivům během pracovních cest do Ameriky. To bylo roku 1990, načež roku 2002 založil v Norsku první řemeslný pivovar “Nøgne Ø”. Díky jeho odhodlání a přínosu do norské pivní kultury je přezdíván “norským Praotcem řemeslných piv”. To však rozhodně není vše. Během letů do Japonska si zamiloval sake a v roce 2010, jako první v Evropě, už vyráběl své vlastní. Roku 2015 se přestěhoval na Krétu, kde následně otevřel svůj další pivovar. Nyní uplatňuje své nabité zkušenosti v pivovaru Axiom. Z chladného Norska, přes tradiční Japonsko, po slunnou Krétu až k vám domů. Tomu říkáme příběh!

volt

Volt

Jablonec nad Nisou / Liberecký

Říká vám něco jméno Alessandro Volta? Slavný vynálezce voltaického článku, bez kterého bychom si dnes asi jen stěží vychutnali chlazené pivo. A právě jím se nechali inspirovat v pivovaru Volt ležícím v malebném městě Jablonec nad Nisou. Jak samotný název, tak i každé jejich pivo odkazuje na jistou formu elektrické energie. Nejsou to však jen prázdná gesta, tento pivovar září pravidelně na degustačních soutěžích. Volt navíc v nejbližších dnech získá ocenění Minipivovar roku 2021 (anketa pořádaná celorepublikovým Sdružením přátel piva). Jejich pivo vás nejen osvěží, ale i nabije tou správnou energií.

Krušnohor

Kraslice / Karlovarský kraj

V okrajové části města Kraslice, konkrétně v Tisové, stojí rodinný pivovar, jehož originální název Krušnohor prozrazuje, jaké vlastnosti lze od tohoto chmelového nápoje očekávat. Na pivu z Kraslic si pochutnají praví horalové, pivní fajnšmekři a každý, kdo má rád pivo s pořádným řízem. Krušnohor vsází zejména na výrobu piv s výraznější hořkostí a s osobitou a dobře zapamatovatelnou chutí. Produkci Krušnohoru od začátku tvoří jak klasické české ležáky, které se zde vaří tradiční dekokční technologií, kvasí na otevřených spilkách a dozrávají dlouhé týdny v ležáckém sklepě, tak zároveň i svrchně kvašené weizeny a široká nabídka piv typu Ale rozličných chutí a stupňovitostí.

permon

Permon

Sokolov / Karlovarský kraj

Pivovar Permon byl založen v Lomnici u Sokolova doslova v garáži rodinného domu už v roce 2006, v době kdy byl boom minipivovarů dávno ještě v plenkách. Majitel a studovaný kybernetik Ladislav Sás věřil svému snu a lásce k pěnivému moku a neváhal tento sen zrealizovat. Jako sládka si vybral svého zetě, který také nebyl z pivovarského prostředí a společnými silami začali dávat minipivovarnictví jiný směr. První technologie, která byla jedinečná a stvořená přímo na míru garáže, zvládla denní výstav maximálně 100 litrů, což nepokrylo ani „rodinný“ odběr piva. Dnes už je situace v pivovaru zcela jiná. Nachází se zde 4 otevřené kvasné kádě, 17 ležáckých tanků o objemu 1500 litrů, 6 kusů 3000litrových cylindrokonických kvasných a zracích tanků, automatická plnící linka na skleněné lahve a automatická myčka sudů. Od roku 2011 produkují každý rok na 40 různých piv a právem tak nesou označení CRAFT BREWERY (Řemeslný pivovar), které je typické pro stejně smýšlející pivovary v USA.

litomerice

Litoměřice

Litoměřice / Ústecký kraj

Za vznik pivovaru v Litoměřicích se zasadila skupina měšťanů, kteří v roce 1720 získali vářečné právo a postavili první objekt Pivovaru Litoměřice. Pivovar byl dostavěn roku 1739, načež byl za necelých 30 let přestavěn a pojmenován Měšťanský pivovar. Roku 1831 získal pivovar výhradní právo na prodej piva v Litoměřicích. V roce 1948 následovalo znárodnění, které trvalo až do roku 1990, kdy byl pivovar postupně součástí několika národních podniků. V současné době areál pivovaru náleží městu Litoměřice, jenž ho pronajalo rodině Hutárových. Na provozu pivovaru se podílí celé dvě generace této rodiny. Jejich snahou je spojit staré s novým. Jak sami říkají: “Tradice a inovace jdou u nás vždy ruku v ruce.”

kraft

Kraft

Praha / Praha

Pivovar Kraft je společným projektem dvou kamarádů a nadšenců do piva a pivní kultury. Nejprve začali společně objevovat řemeslné pivovary a jejich pestrou nabídku coby zákazníci. Později si však uvědomili, že budou-li chtít, nemusí se spoléhat pouze na fantazii druhých, ale mohou si uvařit takové pivo, na které zrovna budou mít chuť. Během několika let společně uvařili desítky piv, svrchně i spodně kvašených, tradičních i experimentálních. Vaření piva se stalo jejich vášní, proto se roku 2021 rozhodli, že je nejvyšší čas udělat další krok vpřed a začít vařit pivo pro širší veřejnost. Tak vznikl létající pivovar Kraft.

Historie boxů

Zajímá vás, co vše jsme již našim zákazníkům doručili?

Historie boxů